cechovní socialismus Doktrina a hnutí, které vzniklo ve Velké Británii během prvních dvou desetiletí dvacátého století. Jeho podstatou byl decentralizovaný samosprávný socialismus, spočívající v dělnické demokracii průmyslových "cechů" vzniklých z odborů.
Středověké uspořádání je jedním ze zdrojů této doktriny, ustaveným Arthurem Pentym v knize Obnovení cechovm1w systému (The Restoration of the Guild System, 1906). Pentyho nekompromisní obrat ke středověku se však spojil - a později byl i odsunut stranou - s jinými soudobými zdroji antistátních emocí, jako byly SYNDIKALISMUS, PLURALISMUS a distributismus, a rozvoj cechovního socialismu čerpal z těchto pramenů. Počáteční vývoj doktriny probíhal pod záštitou A. R. Orage. První úvodník jeho časopisu The New Age (1907) obecně deklaroval, že "socialismus jako prostředek k posílení člověka je dokonce nezbytnější než socialismus jako prostředek odstranění ekonomické chudoby".
Teorie a program vznikly v roce 1912, kdy S. G. Hobson začal v sérii nepodepsaných článků v New Age načrtávat schema "partnerství" mezi státem a odbory, podle něhož se odbory měly stát "odpovědnými uskupeními, přibližujícími se svým duchem starobylým cechům". Tyto články, které značně upoutaly pozornost politických intelektuálů, vyšly v roce 1914 knižně pod názvem Národní cechy: zkoumání mzdového systému a jeho řdení (National Guilds: an Inquiry into the Wage System and the Way aut). Mzdový systém kapitalismu zde byl identifikován jako příčina podřízenosti a pasivity dělníků. Kapitalismus však neměl být nahrazen žádnou dostupnou socialistickou alternativou, ale tím, "co lze nazvat systémem státních cechů, jejichž prostřednictvím by stát vstupoval do partnerství s organizovaným dělným lidem a ve spojení s ním řídil průmysl" (Wright, s.26). V roce 1915 se zformovala Národní cechovní liga (National Guilds League), aby novou doktrinu, shmutou v manifestu známém jako "Storrington Document", propagovala.
Byli-li Penty, Orage a Hobson bezprostředními otci cechovního socialismu, pak tím, kdo jej vybavil po stránce politické teorie, byl G. D. H. Cole (1889-1959). V bohaté řadě kniIt, počínající Světem práce (The World oť Labour, 1913) a vrcholící dílem Cechovní socialismus nově formulovaný (Guild Socialism Restated, 1920), rozpracoval základní teoretické teze cechovního socialismu a vztáW je i kjeho praktickému programu. Tyto teze zahrnovaly zejména revidovanou teorii STÁTU a povahy REPREZENTACE. Cole rozvinul pluralistickou kritiku teorií politického monismu a svrchovanosti státu (nejpregnantněji v přednášce pro Aristotelovu společnost "Spor společenských závazků" [Conflicting Social Obligations], 1915), podle níž byl stát chápán pouze ,jako sdružení mezi jinými sdruženími", jako geografické uskupení pro uskutečnění určitých společných záměrÍ1. Ústředním principem moderního společenského života je podle Coleho "specializace funkcí", vyžadující uznání skupinové autonomie i potřeby koordinační struktury činnosti sdružení. Žádné "pohodlné ztotožnění komunity a státu" už není možné, ačkoli cílem není "generalizování sdmžení, ale partikularizace státu".
Cole se snažil dát této své obecné společenské teorii strukturální formu. Ta sice poskytovala teoretický základ pro pmmyslovou samosprávu, avšak zahrnovala i. potřebu návrhu struktury, která by smířila zájmy výrobcÍ1 a spotřebitelÍ1 a partikulární zájmy s obecnými zájmy komunity. Cole, nespokojený se svým pÍ1vodním pojetím státu jako zástupce spotřebitelÍ1, postupně rozvinul komplexní modely. koordinace sdružení (poslední verse se objevila v knize Cechovní socialismus nověformulovaný).
Pluralistickou kritikou státu Cole zároveň poskytl revidovaný poWed na povahu demokratické reprezentace. Podle něj jsou demokratické ideje rozvraceny falešnou vírou, že jedna osoba mÍ1že "reprezentovat" druhou v obecném smyslu, zatímco ryzí reprezentace má být "specifická a funkční", nikoli "obecná a .všeobsažná". To vyžaduje systém koordinované funkční reprezentace společností.
Jak Cole zdÍ1raznil, "demokratický princip se netýká jen jedné oblasti společenského jednání, známé jako ,politika', ale všech jeho forem" (Guild Socialismus Re-stated, s.12.) Jestliže se představitelé cechovního socialismu zabývali rozšířením demokracie do pmmyslu, bylo tomu tak proto, že podle jejich přesvědčení právě zde vězel klíč k širší, "sociální" demokracii.
Cechovní socialismus byl skutečně teorií DEMOKRACIE. Všem proudÍ1m, které přispívaly k jeho vývoji, byla společná víra v potřebu nalézt základnu pro aktivní občanství v kontextu dvacátého století. Pokud to znamenalo odpor k požadavku kapitalismu zacházet s prací jako se zbožím, pak to znamenalo stejnou měrou i vyhýbání se centralistickým, byrokratickým tendencím socialistického kolektivismu.
Po období širokého vlivu ustoupil cechovní socialismus do pozadí a profesionální, parlamentní či revoluční socialisté jej od dvacátých let považovali za utopii. O generaci později mohl ještě Cole ve svých Dějinách socialistického myJlení (History of Socialist Thought, 1958) hodno věrně cechovní socialismus představit pouze jako "významný příspěvek k novým nekomunistickým teoriím socialismu během a bezprostředně po první světové válce" (s.25), nicméně na konci dvacátého století se některé jeho teze opět zdají až překvapivě současné. A WW

odkazy
A. Wright.: G.D.H. Gole and Socialist Democracy. Oxford: Clarednon Press, 1979.
Cele, G.D.H.: Guild Socia/ism Re-slllted. Londýn: Leonard Parsons, 1920.
_: A m.'tory oť Socialist ThoUKhl. sv.4. část 1. Londýn: Macmillan. 1958.
literatura
GJass, S.T.: The Responsible Sociely: lhe Ideas (Jťlhe EnKlish Guild Socialisto Londýn: Longman, 1966.